Berkat vznikl kolem roku 2000 z živelné snahy několika českých a čečenských žen udělat něco pro ty, kterým válka dramaticky zasáhla do životů. V době, kdy se Petra Procházková nacházela v Grozném a posbírala na ulici pár desítek bezprizorních dětí, zorganizovala v ČR Jana Hradílková sbírku mezi přáteli a známými. Tohle dětské společenství a prvních pár tisíc korun se staly základem Berkatu. Jméno si vymyslely děti – čečenské, ruské i jiných národností. Prostě ty, které se octily dílem osudu v dětském útulku ve čtvrti Kalinina v ulici Mičurina. Tvrdily, že to znamená štěstí. Ve skutečnosti je to spíš milosrdenství, soucit, empatie.
Z původního čečenského Berkatu se po odjezdu Petry Procházkové do Afghánistánu stala mezinárodní organizace. Její zakladatelky ale vždy dbaly a budou dbát na to, aby se držela zásad, které ji vtiskli právě čečenští sirotci.
V čase se projekty Berkatu měnily, řada lidí přišla, a zase odešla. Pomáhali jsme lidem v Čečensku, v Afghánistánu, ale později i těm, kteří přišli do ČR a potřebovali nás. Vždy jsme pracovali výhradně jako dobrovolníci. Berkat nemá ambice rozrůstat se do větších rozměrů a mít zaměstnance, vyplňovat cesťáky či žádat o velké projekty. Chce zůstat spíš spolkem než organizací.